F2 LOOK UP: Vernisáž 𝐌𝐄𝐑𝐑𝐘 𝐂𝐑𝐈𝐒𝐈𝐒

Srdečně vás zveme na vernisáž k příležitosti odhalení nové umělecké instalace se sváteční tématikou autorského tria Josef Frühauf, Dušan Chmeliar a Lukáš Procházka na střeše Fuchs2.

 

𝟚𝟠. 𝟙𝟙. 𝟚𝟘𝟚𝟜 𝕧 𝟙𝟠:𝟘𝟘
Součástí vernisáže bude přednáška a diskuze na téma konzum a současné prožívání vánočních svátků. 

 

Období Vánoc je prezentováno jako bezstarostné období radosti spojené s nakupováním dárků a oslavami konce roku. Permanentní reklamní tlak jak na sociálních sítích, tak i ve veřejném prostoru prostřednictvím světelných reklam a billboardů, nám dává zapomenout na osobní a společenské problémy a lehce omámené nás přenáší do reality dalšího roku.

 

Přeexponované téma environmentální krize a všech dalších lokálních a osobních přichází s novým rokem společně s vystřízlivěním. Společenská nálada a nálada veřejného prostoru jsou srovnatelné se stavem ulic a sběrných míst odpadu na jejich rozích. Kocovina doprovázená kolonou aut způsobenou další blokádou ulic kvůli klimatu se stává koloritem cesty do práce.

 

Stejně tak, jako byla apokalypsa v době gotiky součástí každodenního života a Ježíš, jako spasitel ve formě bezmocného ukřižovaného těla pokrytého krví a bezmocí, se dnes setkáváme v každodennosti s koncem světa a náš spasitel se omezil na motivy hořící planety.

Postupně kolabující neonový nápis Merry Crisis nás nenutí začít něco měnit, neslouží jako aktivátor odporu nebo aktivismu. V každodenních kolonách, které mnozí z nás při průjezdu kolem Fuchsu zažíváme, nás tento nápis bezvýhradně nutí k individuálnímu prožitku probíhajícího konce světa.

 

 

 VSTUP ZDARMA 

 

 

Jak prožívají Vánoce autoři instalace Merry Crisis Josef Frühauf, Dušan Chmeliar a Lukáš Procházka? Přečti si krátký rozhovor, kde se dozvíš i více o chystané instalaci:

 

1. Instalaci pro Fuchs2 a Culture for Future jste vytvořili společně. Čemu se však ve své tvorbě věnujete jednotlivě?
JF: Ve své práci vytvářím jednoduché narativy prostřednictvím kterých popisuji základní koncepty mezilidských vztahů. Jako může být třeba partnerský vztah a nebo přátelství.

LP: Já se ve svojí umělecké tvorbě věnuji technologickým objektům a jaký k nim máme vztah. Většinou jsou to instalace nebo objekty. A také mě zajímá dynamika ve veřejném prostoru a různé fenomény, které v něm vznikají a zanikají.

DCh: Já se věnuji grafickému designu a baví mě přesah z grafického designu do něčeho haptického, kladu důraz na materiál. Baví mě hlavně kniha, knižní design. Je to velmi vděčné médium, protože se tam dá pracovat právě s tou haptikou, ať už při volbě papíru nebo práci se samotnou knihou jako uměleckým objektem.

2. Je to pro vás první instalace, co děláte spolu?

JF: Ano, je to naše první realizace, kterou děláme takhle v trojici, ale soutěží se účastníme poměrně často.

DCh: Máme ten přesah, že spolupracujeme buď já s Lukášem a nebo s Josefem, takže ta umělecká spojitost tam je. Ale toto je naše první práce, kde se setkáváme všichni tři společně, ať už názorově, tak i projektově.

3. Jak byste divákovi představili chystanou instalaci na střeše Fuchs2?

LP: Plánovaná instalace na střeše Fuchsu2 bude nápis, který v sobě skrývá jazykovou přesmyčku, která satiricky komentuje stav světa, v kterém žijeme, ale zároveň se týká i období a Vánoc a předvánočního období.

 

4. Co byste touto instalací chtěli divákovi sdělit ? Co byste chtěli, aby mu proběhlo hlavou, když ji uvidí?
JF: Pro mě je u tohoto díla důležité, v rámci tématu klimatické krize, se na něj nedívat optikou potřeby měnit svět, ale spíš sebeuvědomění si prostředí, ve kterém žijeme. Stejně tak jako doby spotřeby a přístupu k formě vlastního života. Takže divák by se měl zahloubat do sebe a přemýšlet nad svým životem, který je konečný.

LP: Pro mě je ten nápis dost všeobecný na to, aby si tam divák doplnil svoji interpretaci nebo svůj význam. Pro mě osobně je to určitý způsob reflexe, podnět ke změny perspektivy, pohledu na danou tématiku.

DCh: Cílem bylo, aby si tam každý z diváků našel něco svého. Dá se to interpretovat více způsoby, je tam více vrstev. Ale pro mě osobně nejdůležitější je ta, že já působím a pracuji na Slovensku, kde jak víte, je kulturní situace momentálně velmi špatná. Tento nápis se dá velmi dobře přirovnat i k tomu, co se tam teď děje. Každý si tam najde něco, ať už se to týká Vánočních svátků nebo třeba nějakých osobních problémů.

5. Jsou pro vás Vánoce spojené s konzumerismem?

DCh: Za mě určitě ano. Tlačí nás do toho sociální sítě, marketing, média, televize.. Dotýká se to nás i dětí. Jsme jako společnost nuceni být konzumní, především v tomto období. A marketing v této době funguje úplně nejvíc a má nejlepší výsledky.

JF: Já si nejsem jistý tím pojmem konzumerismus. Ani nevím, jestli je ještě v současné době živý. Ale v kontextu Vánoc se na to dá nahlížet i tak, že konzum je jakýsi nivelační prostředek, který dává možnost celému spektru sociálních vrstev se nějakým způsobem realizovat a naplnit očekávání, ať už společenská, nebo lidská, v rámci svých rodin či přátelství.

LP: Pro mě je to už taková všeobecně známá nerozulučná dvojice – Vánoce a konzum. Ale vnímám v tomto období zajímavé především jiné věci, které se dějí. Například transformace veřejného protoru, který se dočasně radikálně mění. A potom ten náboj emocí, který bychom měli zažívat a třeba nezažíváme. Zároveň je to konec roku, který je obdobím uzavírání, konce a s tím spojené sebereflexe. Takže je to celý komplex věcí, které se v tomto období dějí.

JF: Je to takový poetický point, protože Vánoce jsou také spojené s kultem křesťanské kultury, oslavující narození Ježíše Krista, který je zvěstovaný prostřednictvím padající hvězdy z nebe. To nám ale v současnosti znemožňuje vidět světelný smog ve městě. Takže v kontextu klimatické krize, i kdyby přicházel nějaký mesiáš nebo jeho metafora, tak bychom ho nahlížením tímto starým pohledem ani nebyli schopni rozeznat.

6. A jak slavíte Vánoce vy? Pokud je vůbec slavíte?
DCh: Já osobně se Vánoce nesnažím nijak slavit. Dělám to jen kvůli rodině.  
Myslím si, že toto období předvánoční a vánoční by mělo být přesně takové, jak se interpretuje - období pokoje a oddechu, ale realita je úplně jiná. Protože tehdy začíná ten opravdový chaos, stres ze shánění dárků, na člověka padají všechny možné deprese a tak by to nemělo být. Ale je tomu tak, právě kvůli konzumu. Snažím se od toho distancovat a být mimo to všechno. Nesnažím se zapadat do tradičního prožívání Vánoc, máme s rodinou večeři, ale to je asi všechno.

JF: Pokud jde o oslavu vánočních svátků, tak v kontextu nás tří jako dynamického tria, které je neustále zavalené prací vinou našeho workoholismu, je pro mě fajn, když si můžu na den nebo na dva oddychnout a předstírat, že je všechno v pořádku.

LP: Já Vánoce slavím trochu tradičněji, je to pro mě čas, kdy se můžu třeba znovu podívat na Harry Pottera a být trochu nostalgický, vrátit se do minulosti, do dětství. Zároveň se snažím úplně to nepřehánět. Například nemáme doma vánoční stromeček, ale snažíme se ho vyrobit jinak.

 

7. Je pro vás důležité, aby umělci ve svých dílech varovali před klimatickou krizí?
LP: Pro mě osobně není důležité, aby umělec ve svém díle reflektoval klimatickou krizi, ale myslím si, že už není možné tvořit bez toho, aby se o klimatické krizi nějak neuvažovalo. Takže i když to v tom díle na první pohled nemusí být vidět, nejde už jednu věc oddělit od té druhé. Vždy to tam nějak je.

JF: Vztah umělce ke klimatické krizi by měl být přirozený výsledek práce, která dojde k tomu tématu samotnému. Umění má sílu nemít pseudovědecké ambice, ale spíš ambice v rámci společenského vzdělávání nebo kulturní edukace a skrze to pomáhat lidem uvědomovat si širší témata, jako je třeba život v kontextu klimatické krize.

DCh: Umění by se nemělo dělat se záměrem poukázat na toto jedno téma. To by bylo takové znásilňování podle mě. Měl by to být přirozený vývoj, ať už toho umělce nebo toho díla. Určitě by to mělo být víc volné.

 

8. Jací umělci vás momentálně inspirují? Na které byste chtěli upozornit?

DCh: Za mě určitě Kryštof Kintera. Na jeho tvorbě mě baví hodně věcí, ale hlavně ten humor a lehkost. A že se to dá interpetovat širšímu publiku.

JF: Umělci, kteří mě inspirují a nebo možná spíš tématicky a formálně zajímají, jsou v současné době hodně Tom Sachs, určitě Hito Steyerl a její vnímání vývoje technologi, dále je to John Raftman a ještě Patrik Adamec, můj kolega a kamarád, kterého mám rád a jeho věci jsou takové lehké a krásně se na ně kouká.

LP: Pro mě jsou zajímaví umělci, kteří apriori nepracují s tématem klimatické změny, jako například James Bridle nebo Trevor Paglen. Oni tématizují různé procesy, například jak technologie potřebujte planetu a jaký k ní má vztah. Často se to nesoustředí jen na jednu informaci, ale přesahují ji a to se stává uměleckým dílem samo o sobě.

JF: A co nějaká literatura? Já vím, že hodně čteš a tvoje doporučení jsou super.
LP: Doporučil bych Tomáše Dvořáka, ten píše strašně zajímavé knížky, tady v našem československém kontextu. Nebo teoretika Pala Fabuše, který rozebírá různé neviditelné mechanismy, se kterými přicházíme každý den do styku, nějak je exponuje a uvažuje o nich, hlavně v kontextu nových technologií.

JF: A ještě Tranzit vydal parádní sérii, která se věnuje klimatické krizi. Už je to tedy nějakou dobu.