Výsledky open callu Hra o Zemi

Přinášíme výsledky OC Hra o Zemi pro autorstvo do 30ti let, který jsme vyhlásili  společně s ARCHA+ a blogem Podhoubí. Pětičlenná komise vybírala z více jak třiceti návrhů divadelních her, které se zabývají environmentální tematikou. Na prvních třech pozicích se umístily hned čtyři návrhy!

Z přijatých návrhů se komise rozhodla vyzdvihnout a symbolicky ocenit některé další texty, které vynikají buď svým konceptem, prací s jazykem či využitím silných metafor. 

 

VÝSLEDKY OPEN CALLU HRA O ZEMI

 

1. místo

Gabriela Gabašová: Poslední léto

Synopse:

Poslední léto sleduje tři seniorky, které se rozhodnou žalovat stát za to, že nedělá dost pro ochranu lidí během vln veder. Jejich hlas – zdánlivě slabý, ale ve skutečnosti neobyčejně silný – se stane precedensem: intimní zkušenost se stala právním aktem. Hra vychází z reálného případu švýcarské skupiny seniorek (Klimaseniorinnen), které podaly žalobu na stát kvůli nedostatečné ochraně obyvatel před klimatickými změnami. Poslední léto tento motiv přenáší do českého kontextu a ukazuje, jak se každodenní boj o nadechnutí může proměnit v politický čin.

Hodnocení komise:

Komise vybrala hru Poslední léto pro její originální a nosný námět, jenž může pro prostory ARCHA+ přinést obohacující mezigenerační dialog. Zručně napsaná ukázka pak slibuje nadhled a žánrovou práci s tématem.

Medailonek autorky:

Gabriela je režisérka, dramatička a scenáristka, absolventka Katedry činoherního divadla DAMU. Ve své tvorbě se zaměřuje na autorské a angažované projekty propojující intimní zkušenost s aktuálními společenskými tématy.

 

Vítězný návrh Gabriely Gabašové nyní bude v rámci tvůrčí rezidence pod vedením Anny Tabáškové a Davida Košťáka směřovat k dopracování.  Výsledná hra by pak měla být dle harmonogramu dokončena do února 2026.

 

2. místo

Jakub Štrba: Deep Connection w/ Collective Anxiety

Synopse:

Deep Connection w/ Collective Anxiety sleduje Hanu, mileniálku nacházející se mezi digitálním komfortem a rozpadajícími se ekosystémy. Tři dějství - syntetický habitat home office, krajiny jako zrcadla vztahů a void bez hranic - mapují její úzkosti, dialogy i pokusy o propojení. Hra klade otázky po udržitelnosti, intimitě a schopnosti jednat ve světě, kde jistoty mizí. Odpovědi nepřicházejí - zůstává napětí, bdělost a křehká naděje.

Hodnocení:

Komise udělila druhé místo za originální koncept i jazyk, který otevírá velmi důležité a často opomíjené téma digitálního světa a udržitelnosti.

Medailonek:

Jakub je divadelní režisér a kulturní iniciátor. V roce 2021 založil festival mladého divadla PLÁCEK a o 4 roky později i divadelní PLATZformu, pro mladou tvorbu a experiment.

 

3. místo

Adéla Holemá: V+D

Synopse:

Vojtěška a Dan chtěli svatbu na louce, jednoduchou, prostě „v klidu“. Přesto je slavnost plná nejrůznějších katastrof, v nichž krom příbuzných i příroda chce říct svůj názor. Divadelní hruV+D tvoří série obvyklých i bizarních situací, úvah, svatebních her, pohrom a přešlapů. Scény se postupně skládají do obrazu dne, kdy se snaha udělat „správnou“ svatbu mění v lekci, že jak život, tak i soužití s přírodou nelze mít vždy pod kontrolou.

Hodnocení:

Komise udělila třetí místo, ocenila původní komediální námět a nenásilné použití environmentálních témat v podtextu jednotlivých obrazů hry.

Medailonek:

Adéla Holemá se věnuje psaní prózy, dramatických textů a režii. Studovala na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka (obor Tvorba textu a scénáře), v současnosti začíná bakalářské studium scenáristiky a dramaturgie na FAMU.

 

3. místo

Tereza Pavlíková: Uvidíš-li mě, zaplač

Synopse:

Poetický dokument o suchu v minulosti i současnosti. Provází ho hladový kámen v Děčíně, který s divákem cestuje časem nazpátek, a ukazuje historické doklady sucha. Hra takodpovídá na dvě otázky: Jak víme o suchu v minulosti? A čím se současné sucho liší?

Hodnocení:

Komise udělila třetí místo, ocenila výborný námět se silným faktografickým základem a s potenciálem na další rozpracování.

Medailonek:

Tereza Pavlíková vystudovala Fyzickou geografii, obor věnující se neživé přírodě od půdy, ppřes vodu, až po klima. Čtyři dny v týdnu pracuje jako geoinformatička a jeden den píše.

 

Rozálie Andělová: ZE_MĚ

ocenění za koncept

Synopse:

Hovor matky s dcerou – matky s minulostí – dcery s budoucností. Co začíná jako nevinná hádka matky s dcerou v davu diváků postupně přerůstá v emocionálně výbušnou, tragikomickou konfrontaci životních hodnot a mezigeneračních traumat na téma nadčasové,a přitom palčivě aktuální – budoucnost člověka na planetě, která pomalu, ale jistě chřadne. ZE_MĚ není jen hrou. Jde o imerzivní sociální experiment s doslova otevřeným koncem – o jeho vyústění rozhoduje diváctvo na základě faktů i dojmů.

Hodnocení:

Komise ocenila nabídku celého divadelního konceptu, který by mohl být spolu s vybraným tématem nosný. Citlivé drama odráží reálné rozhovory mezi generacemi a je předkládáno přístupnou imerzivní formou.

Medailonek:

Rozálie Andělová je herečka, taneční publicistka a lingvistka působící. Performativní tvorbě se věnuje ve všech jejích podobách, ať už coby překladatelka, performerka, choreografka, či accent coach.

 

Diana Řeháčková: Hra o Zemi

ocenění za propracované téma

Synopse:

Hra o Zemi sleduje příběh maturanta Otakara a jeho vztahu s aktivistkou Julií, kteří v době klimatické a společenské krize hledají vlastní identitu a odmítají rezignovat na demokratické a environmentální hodnoty. Na pozadí demonstrací a protestů se střetává jejich idealismus s dvojí morálkou a cynismem politických představitelů, z čehož se rodí nejen pocity bezmoci a umlčení, ale i nové formy odporu a odhodlání

Hodnocení:

Text byl oceněn za do hloubky uchopené téma, skrz nějž se autorka vyjadřuje k aktuální situaci a ukazuje, jak snadno se naše realita může změnit.

Medailonek:

Diana působí jako právnička, saxofonistka a hudební pedagožka, věnuje se též literární a dramatické tvorbě, je autorkou muzikálových libret (Píseň pro Ninu, Nachové plachty).

 

Eliška Houserová: Bazén

ocenění za lyrický jazyk

Synopse:

Na pokraji rozpadu jejího vztahu Linda zjišťuje, že je těhotná. Děti nikdy nechtěla. Uvrhá ji to do neznámých vod, kde nelze uniknout otázkám zodpovědnosti, přirozených vs. přírodních procesů a morálního hlediska. A všechno na ni doléhá stejně těžce, jako ranní nevolnosti.nevolnosti.

Hodnocení:

Text byl oceněn za působivou práci s obrazivým jazykem. Environmentální podtext byl zdařile artikulován skrze silný osobní příběh.

Medailonek:

Eliška vystudovala divadelní režii na JAMU a kromě divadla se věnuje literární tvorbě a lektorství rétoriky.